Ju-jitsu nebo česky džu-džitsu je úpolový sport, který vznikl v Evropě v sedmdesátých letech dvacátého století z džúdžucu, později džúdó praktikovaného v Evropě po desítky let jako sebeobrana. Ju-jitsu kombinuje tři formy japonských bojových umění beze zbraně – judo, karate a aikido. Zastřešující organizací ju-jitsu je Mezinárodní federace ju-jitsu (JJIF), která je členem GAISF. Vrcholnou soutěží JJIF jsou Světové hry a Světové bojové hry. Česko není plnohodnotným členem JJIF.
Ju-Jitsu jsou metody boje především beze zbraně, které obsahují rozmanité techniky pro boj zblízka, jako např. porazy, kopy, údery, škrcení, páčení kloubů i používání drobných doplňkových zbraní proti neozbrojenému i ozbrojenému protivníkovi. Ju-Jitsu je to účinná forma sebeobrany, neboť cvičenci se zde naučí ovládat nejen své tělo a využívat všechny svalové skupiny, ale také reagovat na všechny známé druhy útoků a vytvářet si vlastní postupy a situace při jejich neutralizaci. Ju-Jitsu optimálně rozvíjí většinu tělesných schopností, zejména rychlost (včetně rychlosti reakce), sílu a kloubní pohyblivost. Jeden ze světových autorů – Draeger uvádí, že Ju-Jitsu je název pro četné formy stylů boje, které si nejsou podobné ani v technice, ani na pohled. Pravé Jiu-Jitsu zahrnuje metody kopů, úderů, použití kolen, házení, škrcení, páčení kloubů, používání některých zbraní a držení nepřítele. Většina systémů však zdůrazňuje pouze jeden nebo dva aspekty z celé škály.
Vedle JJIF existují další mezinárodní organizace ju-jitsu, z nichž v Česku je nejznámější federace WJJF-WJJKO a Budo Center Europa (BCE).
Historie
Sportovní ju-jitsu vzniká po vzoru juda v sedmdesátých letech. V roce 1977 zakládají Německo, Itálie a Švédsko Evropskou federaci ju-jitsu (EJJF), která s rostoucím počtem členů mění v roce 1987 název na Mezinárodní federaci ju-jitsu (tehdy IJJF). V roce 1993 se IJJF stává přidruženým členem GAISF a od roku 1998 jako plnohodnotný člen pod pozměněmým názvem JJIF.
V roce 1997 je ju-jitsu poprvé na programu Světových her a v roce 2010 i prvních Světových bojových her.
Historicky existuje velké množství teorií na vznik ju jitsu, autoři zabývající se touto problematikou jsou v této otázce mnohdy nejednotní. Fojtík uvádí tři různé teorie vzniku ju jitsu, které se liší, jak místem vzniku (Čína, Japonsko), tak i osobou zakladatele a časem. Zřejmě se však spíše jedná o vznik jednotlivých různých škol ju jitsu, kterých v historii Japonska a vzhledem také k jeho velikosti, byl velký počet.
V současné době rovněž existuje velké množství škol a organizací zabývajících se ju jitsu pod nejrůznějšími názvy – „kempó, jawara, kumiuči, kogusoku, wadžucu, aikidžucu, džúdžucu aj.“, nebo z modernějších např. „goshindo, gracie ju jutsu, Allkampf Jutsu, jissai jitsu“.
V současnosti dochází k velkému rozmachu ju jitsu, kromě sportovních oddílů a soukromých zájmových tradičních škol dochází také k využití ju jitsu v rámci bezpečnostních jednotek (policie, soukromé bezpečnostní agentury, speciální policejní jednotky, ochrana politických činitelů) v celosvětovém rozšíření: Japonsko – ju jitsu pod názvem taiho jutsu je společně s kendo oficiálním výcvikovým systémem japonské policie, U.S.A. – některé státy unie rovněž využívají ju jitsu při výcviku svých policejních jednotek, FBI nevyjímaje – o čemž podává svědectví jeden z instruktorů FBI a majitel sítě škol Hakko Denshin Ryu Ju Jutsu Michael J. LaMonica.
Sportovní disciplíny
Kontaktní
- Bojové ju-jitsu (Fighting) – bojuje se ve váhových kategoriích mužů a žen. Zápas se dělí se na tři fáze. V první fázi po záčátku v postoji soupeři bojují kopy a údery (karate), jakmile se soupeři chytnou za gi zápas pokračuje druhou fází (judo), kdy se jeden druhého snaži pomocí hodu, podmetu dostat na zem, kde boj pokračuje třetí fází v bojem na zemi a snahou dostat jeden druhé do submise (judo). Po přerušení se souboj vrací do první fáze. Za jednotlivé údery, chvaty a submise jsou zápasníci (grappleři) hodnoceni body.
- Boj na zemi (Ne-waza) – zápasí se ve váhových kategoriích mužů a žen. Zápas začíná v postoji, ze které se soupeři snaží jeden druhého dostat do boje na zemi, ve kterém dostávají body za provedení submisivních technik (škrcení, páčení, držení). Tento boj vychází z brazilské jiu-jitsu a JJIF tímto konkuruje Mezinárodní zápasnické federaci v grapplingu.
Formy (kata)
- Páry (Duo) – soutěž dvojic v kata, které kombinují jednotlivé techniky sebeobrany a útoku z juda (hody, podmety, submise), karate (údery, kopy) a aikida (submise). Útoky jsou rozepsány celkem do čtyř skupin. Každá skupina je složena z pěti útoků. Za čistotu provedení technik jsou páry hodnoceny rozhodčími bodově. Vítězí pár, který obdrží nejvíc bodů. Ve formách se tvoří páry podle pohlaví muži a ženy nebo smíšený pár.
Soutěže
Vrcholnou soutěží ju-jitsu jsou Světové hry a Světové bojové hry. Vedle těchto soutěží JJIF každoročně pořádá mistrovství světa ju-jitsu a jednotlivé kontinentální federace pořádají kontinentální mistrovství. Mistrovství Evropy v ju-jitsu organizuje Evropská unie ju-jitsu (JJEU).
Literatura
- Novák M. – Jujutsu, více než sebeobrana, Grada publishing 2007
Závěrečné práce
- Jurečka K., Komparace původních a novodobých forem džúdžucu (bakalářská práce), Brno 2011 – dostupné online (pdf)
